Když se o někom řekne, že je „střevo“, máme tím na mysli kohosi nešikovného, méně zdatného, chudého duchem či duchem nepřítomného, není to rozhodně žádné pozitivní označení. Ve skutečnosti jsou však naše střeva jedním z nejdůležitějších orgánů a kdo o tom pochybuje, toho možná přesvědčí následující fakta:
Žijí tu přátelské bakterie – Internetem kolují tisíce článků o tom, jak důležité je mít v pořádku střevní mikroflóru, na Slovácku se dokonce po staletí šlape bosými chodidly mladých zdravých dívek zelí, které pak procesem kysání dodalo do organismu, a tedy hlavně do střev, další zásobu přátelských (symbiotických) bakterií. Tyto živé organismy pomáhají využít naši potravu do svého maxima, rozkládají ji a tím velmi výrazně usnadňují život.
Vláknina – potrava musí střevy procházet volně a v podstatě nepřetržitě. Napomáhá k tomu funkce peristaltiky, pravidelného vyprazdňování přebytků, zplodin metabolismu, jedovatých odpadů, odumřelých buněk, zkrátka všeho, čeho se urychleně potřebujeme zbavit. Každé zahnívání odpadu ve střevech, každé zdržení způsobuje uvolnění toxinů do krevního oběhu a navozuje příznaky otravy a překyselení. Proto potřebujeme v jídelníčku mít zastoupenu i vlákninu a jejím výborným zdrojem jsou i topinambury. Obsahují inulin, který bakterie využívají pro výrobu důležitých vitamínů, takže bychom mohli cenu topinambur zařadit do jídelníčku pravidelně nebo alespoň častěji. Ostatně, ve středověku se jedla tato plodina mnohem více a dnes se k ní lidé opět navrací.
Imunitní systém – ten sídlí především ve střevech, a jestliže ta nejsou v pořádku, může to pro nás být i fatální. Paradoxně mají střeva přímý vliv na zachycení infekce dýchacích cest a její eliminace ještě dříve, než se stačí rozvinout nebezpečné zdravotní komplikace. A v době Covidu-19 je to důležitější více, než kdy jindy.