Jaký máte vztah ke sportu? Já si myslím, že mnoho lidí opravdu moc ráda sportuje. A nevím proč, ale taky je stále mnoho lidí, kteří vůbec nemají rádi sportování. A je to asi tím že v dětství je asi nikdo nenutil nebo nepodporoval ve sportu. Znám pár takových příkladů. Pamatuji si, když jsme jako děti vyrůstaly na ulici, kdy bylo všechno perfektní a taky jsme tam hrály florbal anebo fotbal. A bohužel tam byly i nějaké děti, které byly ke sportu lhostejné. A nebylo to tím, že by se jim asi nechtělo. To asi ne. Kolikrát jsem slyšela, že dítě si chtělo jít ven hrát fotbal, ale rodiče mu to zakázali.
A ze začátku musím říct, že jsem vůbec nevěděla a nechápala jsem, proč rodiče zakazují dítěti dělat sport. Tak příklad hrát fotbal. A až později jsem se dozvěděla, že prý mu to rodiče zakázali proto, že bys prý zničilo oblečení. A hlavně prý nezničil nové boty. Jenomže si myslím, že o tomhle to vůbec není. Myslím si, že i kdyby dítě se mělo při sportu zničit oblečení anebo boty, tak se to vyplatí.
Nevím proč, ale já si myslím, že sport je o hodně důležitější než nové boty. Anebo cokoliv jiného. Navíc i díky sportu je taky člověk odolnější a zdravější. Taky jeho svaly jsou v lepší kondici a celkově i mysl. Protože si myslím, že kdo sportuje a rád, je taky víc a psychicky v pohodě. Tedy alespoň to platí u mě. A já taky svého syna vedu ke sportu. A se synem moc rádi jezdíme na kole a na kolečkových bruslích. Tak se synem moc rádi plaveme. A já si myslím že syn bude mít v budoucnu rád sport ještě víc. protože já mám za to, že ten, kdo rád sportuje, tak má i lepší a více spokojenější život. Nebo vy si o to mm myslíte něco jinak? Jak byste se třeba zachovali, kdyby za vámi dítě přišlo, že si zničilo boty, když běhalo složitějším terénem? Myslím, že dítě by za to ani tak moc nemohlo. Je to dítě. A děti občas něco zničí, když si hrají.