Technika a další technologické postupy mě vždycky bavily. Bavilo mě třeba se dívat, když můj otec anebo bratr opravovali nějaký elektro spotřebiče v domácnosti. A to hlavně opravovali pračku a ledničku. Protože je můj bratr byl topenář a otec byl taky topenář, a ještě další opraváře v různých strojů, protože ho to moc baví. Takže jsem byla ráda, že jsme si doma vždycky se vším všichni poradili. My s maminkou jsme obě byly kuchařky, takže naši pánové doma vždycky měli opravdu skvělý a čerstvý teplý oběd. Musím říct, že s tou technikou doma to opravdu není nikdy jednoduché.
Pamatuji si, když nám třeba vypověděly pojistky. Jak jsme měly potom s maminkou uvařit? Bylo nám z toho ouvej, protože jsme slíbily, že uvaříme skvělou svíčkovou, která je u nás populární jídlo. Bohužel jsme na to nepodařilo, tak jsme narychlo musely objednat oběd s restaurace. A naštěstí nakonec všechno dobře dopadlo a na pojistky se potom podíval otec. A jistil, že prostě vypadal jenom hlavní jistič. A to bylo úplně jednoduché nahodit. Jenomže co jsme si s tím počaly my s maminkou?
Protěže my jsem to vůbec nechápaly a nerozuměly jsme tomu, takže jsme s maminkou raději na nic nesahaly, abychom ještě něco víc jak nepokazily. Ale nakonec to bylo jednoduché, jak říkal otec. Jenomže my s maminkou si dáváme pozor a raději se spoléháme na to, co umíme. Proto jsem taky šla raději na obor kuchařka než na střední školu, protože je mi jasné, že na střední škole se bude vyučovat taky technika, jako například jak zacházet s počítačem a podobně. A na počítači umím pouze nakupovat anebo se dívat na filmy a nebo jít na email. Tohle mi stačí. Tyto technické věci zvládám dokonalé, ale že bych měla udělat nějaké obrázky nebo upravovat vektory na počítači, tak to jde absolutně mimo mě. Ovšem ale jednoho dne to budu muset změnit.