Ve svém životě jsem bydlel ve dvou bytech, v nichž se nacházel balkon nebo lodžie, které byly opatřeny zábradlím. Vlastně ve třech, jestliže do toho započítám i patrový rodinný dům v Českých Budějovicích, kde byla k dispozici vyhlídková terasa.

Konstrukční ocel. Zábradlí z konstrukční oceli se nacházelo v pražském bytě panelového domu a bylo také původně umístěno v bytě, kde žiji v současné době. Na vzhled zábradlí u českobudějovického domu si vzpomínám jen matně, každopádně ta dvě zbývající místa mohou hodnotit docela s přehledem. Abych řekl pravdu, konstrukční oceli bych se dnes raději vyhnul. A to jak z hlediska nároků na údržbu, tak i vzhledu. Je-li zábradlí na balkon správně nainstalováno a je podrobováno nátěrům, aby nebylo napadeno nebezpečnou korozí, může tu sice docela dobře plnit svou funkci řadu let, ale každý nátěr vyžaduje určitý čas a vynaložení energie. A to mi právě nevyhovuje. Raději bych volil zábradlí z nerezové oceli, které se natírat nemusí.

Jako v kleci. Za zábradlím v pražském bytě jsem si připadal jako v kleci. Nebo ve vězení za mřížemi. Nemám rád toto řešení i z tohoto důvodu a kdybych měl možnost ovlivnit změnu ve výstavbě či rekonstrukci těchto typů zábradlí, navrhoval bych konstrukci z tvrzeného skla. Ta vypadá elegantně, nikde žádné mříže nejsou a máte tu také potřebné soukromí.

Soukromí. V současné době mám ve svém bytě lodžii uzavřenou tvrzeným sklem, které nahradilo tu původní konstrukční ocel. Spodní část zábradlí tvoří mléčné sklo a v horní části se nachází tři posuvné skleněné segmenty z transparentního skla. Prostor lze opatřit stahovacími roletami a lze tu získat díky tomu naprosté soukromí. V podstatě se tím vytvoří další obytný prostor v bytě. Do prosklené lodžie se hodí i koberec a skládací stolek a židličky, můžete tu mít kvetoucí rostliny a zasklená lodžie také působí jako tepelný izolant, čímž snižuje náklady na vytápění bytu.